Na poslední dekádu prvního prázdninového měsíce, jsem vyměnil břehy Labe za břehy Tabarky. Libozvučné to jméno omývané mořem a obsázeno zelení, praženou neúprosným sluncem.
Tenhle můj blog zatím, po tu dobu, obsluhoval docela tiše autopilot. Co jsem k ránu dospával, v doslechu mořských vln, on vkládal den co den postupně celý, už vlastně letitý cyklus o tom městě na Labi. Chtěl jsem ho tu mít, pořád k němu mám nějaký vztah. Tedy k tomu cyklu. Mnohé postupně v člověku mizí, občas něco i zůstává. Tohle je ten druhý případ.
Teď tu sedím a snažím se nějak zorientovat. Podívat se i na jiné blogy, co by se tak dalo okomentovat a přitom si nedělat iluze, že jsem snad někomu i chyběl.
Prohrabuji co jsem si přivezl za obrázky. Žádná sláva to nebude a ani to co slávou nebude, nebude hned. Vlastně na blogu bez pravidel není ani na co naléhat, kam se rychle vejít do kalendáře.
Tedy zatím alespoň tři fotky, z té zvláštní směsi jménem Tabarka.
...snad později i něco přidám...
...a touto cestou děkuji všem co tu po tu dobu mého Afrického plahočení nějaké komentáře zanechali či "jen" chvíli pobyli... :-)
