Archiv blogu

neděle 29. prosince 2013

Konec lesního manekýna



...setrval jsem na mýtině a tiše na něj zavzpomínal...,







býval tak mlád a stále dobře nafoukán...

čtvrtek 26. prosince 2013

Pražský chodec

...básně Vítězslava Nezvala mám povětšinou rád...


...na cestě, v zákrutě,
 na zebře,
 mezi Xaverovem a Bohnicemi
 a zpět...

úterý 24. prosince 2013

Taková Jihočeská...

Balkán, Bosna, Tuzla, 2013



...vzpomínky na tu naší hezkou, českou krajinu...

pátek 20. prosince 2013

...ráno OFF-LINE ...

                         Balkán / Albánie / Shëngjin / Říjen 2013


         


           ...občas je to OFF-LINE prostě moc fajn...(ale kdo to má vydržet)...






.

neděle 15. prosince 2013

středa 11. prosince 2013

...taková nostalgická...za darmo...

jsem si vzpomenul na první i poslední návštěvu NDR



...čekali tam na nás inženýři a s intelektuální převahou nám neochvějně vysvětlovali, že všechno bude za krátko z umělé hmoty, a ta že bude za darmo...

...tenkrát mě to nedojímalo, téměř zdarma bylo skoro všechno, dnes už, to bude asi léty, že člověk ocení a přilne k myšlenkám, kterých si kdysi dost nevážil a bral je na darmo...

úterý 3. prosince 2013

Druhý sníh...

Letos jsem tu velkou událost přírodního dění prošvihnul.

 Navíc, když už jsem se probudil, ten druhý doslova mizel před očima v cosi studeně oslizlého, jako dršťky na kraji pultu, v igelitovém kostýmu, našeho super marketu...


středa 27. listopadu 2013

Kavárna o5ti stolcích...

Afrika / Tunisko / Tabarka / léto 2013



Brzo ráno se to ještě celkem dá. Chodit ve vrcholícím létě po ulicích města, které pak po poledni bývá rozpálené jako žhavé uhlíky.
Je ale ramadán, a tak jindy už plné kavárny a kavárničky zejí prázdnotou. Policie na tu prázdnotu dost často dozírá. A pokud domorodec posedává u nějakého toho stolku, může být předmětem jejich zájmu. V tuhle dobu prostě není co vysedávat v kavárně. Ramadán je ramadán.
To se netýká cizinců, turistů, kteří si sem přijeli prohospodařit svoje úspory a občas sejdou z chráněné zóny dolů do města, třeba právě do nějaké té kavárny. Dnes je tu ale prázdno až zvláštní, nebývalé.
Místo ruchu v kavárnách je ruch nahoře a na klíčových místech, kde se kříží ulice. Nad námi vrčí docela nízko hlídkující vojenská helikoptéra, na křižovatkách obrněnci s ostrým železem u boku, nikoli jako jen hlídkující jednotlivci. Další revoluční týden v této zemi nese například tyto zážitky, které nebyly v nabídce žádné cestovní kanceláře. Není o co stát. Není proč posedávat po kavárnách. Dokonalý ramadán, dalo by se říci. Později zjišťuji, že je operativně uzavřený i starý přístav, který jinak láká k fotografování.
S ničemnými myšlenkami se tratím už pomalu zpátky, a už na nějaké fotografování rezignuji. Mimochodem, vůbec není radno šermovat objektivem v dohledu míst, která jsou strategická. Dnes to vypadá, že jsou tu strategická místa naprosto všechna.
Poslední ulice, už vlastně pak s vyústěním na cestu do chráněné zóny (v ty dny i občas koupání pod pohledem různě rozmístěných vojáků, či policistů na pláži). Ohlížím se doprava, tichý kout a kavárna, naprosto opuštěná. Nedá mně to, a při pohledu na ten mobiliář, musím vytáhnout aparát a snímám stolek po stolku. Moc se s tím nemažu a dávám R-1 zpátky do futrálu. Tyhle stolky jsem prostě mít musel. Zbyla tichá vzpomínka na podivný čas, který ty stolky jaksi ozvláštnil a dýchlo něco krásného, pamatujícího a přesto svěžího, do jinak, za ty peníze trudné myšlenky nesoucího dne.


Tedy pět stolků z Tabarky, jako vzpomínka na ještě stále letošní léto...





pátek 22. listopadu 2013

...imaginární krajina s imaginární veverkou...

fotografováno očima mé, relativně lidumilné psice, která miluje tahle čiperná zvířátka více, než všechny psí konzervy dohromady :-)



...přeji všem stálým i občasným čtenářům pohodový víkend, třeba s pohledem takhle bradou vzhůru, když zima tahá podzimu poslední barvy z rukávu. Je to možná víc duši ladící, než pobíhání mezi výlohami krámů a krámů supermarketů...

středa 20. listopadu 2013

FOTO SAFARI na hlavní třídě

                  Balkán / Albánie / Shkodrë / Říjen 2013


...jen chvilku jsem si myslel, že ten bičík je výhradně na to zvíře...

středa 13. listopadu 2013

Po sezóně

Balkán / Albánie / Shëngjin / Říjen 2013

...jeden den u moře, které nikdo nepřekřikoval...

pondělí 11. listopadu 2013

FOR SALE

                     Balkán / Albánie / Shkodrë / hlavní třída / Říjen 2013


A byla. Stačila nám na dva dny a ohně, s tukem kapajícím do popela plály celé ty noci.

čtvrtek 7. listopadu 2013

Suvenýr ze Skopje

Balkán / Makedonie / Skopje / říjen 2013


Proč tahle fotografie? Protože ji tu chci mít, i když asi každého diváka neosloví, je taková nemoderní. Suvenýr je to, ač suvenýry nikde cestou nevyhledávám.

Našel jsem ji na Goranově půvabné pavlači starého činžáku v samém centru města, s výhledem na řeku a monumenty bez půvabu. A Odvezl domů.

Věnoval nám spoustu hodin svého času (nenechal nás v tom jak se říká lítat), a protože vím, že nepravděpodobné děje se stávají, doufám, že mu ji jednou, na papíře vytisknutou vrátím.

úterý 5. listopadu 2013

...Piva...

Balkán / Monte Negro / Piva / Říjen 2013



Nespokojený divák nepíská, neukazuje si na čelo ale s úsměvem a pochopením pro mé vrtochy přejde SEM , kde najde výhled na tuhle nádhernou řeku v poněkud přijatelnějším znázornění. Obojí fotografováno ze stejných míst a ve stejnou dobu. Když dva dělají totéž... . I proto jsem si dovolil ctěného diváka emočně nadzvednout pouze jednou fotografií :-)

pondělí 4. listopadu 2013

sobota 2. listopadu 2013

...první den v novém bytě...

Balkán / Albánie / Shkodrë / Mezinárodní sídliště / Říjen 2013



...jedna z reportáže o příjezdu nových nájemníků...

pondělí 28. října 2013

pátek 25. října 2013

...monumentalizace...

Balkán / Makedonie / Skopje / říjen 2013


...na nově se rodící nábřeží monumentů, po jedné procházce s vyvrácenou hlavou prostě nezapomenete...

středa 23. října 2013

Workshop s kočkou a šidélkem

Velkým obloukem, vedoucím napříč Makedonií jsme se minulý týden vyhnuli pověstnému Hvaru a uspořádali náš dlouho plánovaný workshop na břehu Shkodrëského jezera v Albánii. Už loni navštívené a vyhlédnuté místo se nyní stalo kulisou pro naše inscenované fotografie.

Jako asi jediný a tedy vzácný příklad výsledku našeho počínání, kdy jsme spolupracovali všichni ke zdaru vrcholícího stisknutím spouště, můžete vidět dnes tady.

Asi nejtěžším úkolem bylo naučit šidélko prolétávat v úzoulinkém koridoru nastavené hloubky ostrosti v přesně vypočítané rychlosti. Romanovi se to nakonec jak vidno podařilo. Před výsledným záběrem ale málem opakovanými pokusy šidélko umořil.

Monika opakovaně a dlouho marně přesvědčovala hlavní postavu, že dívat se nemá na fotografa, ale na ní, aby to bylo podle všech workshopových pravidel počítáno za úspěch.

Zbytek byl už pak na mě. Pronést kouzelné slůvko “sýr” a tisknout spouště v kompozičně ideálním rozdělení scény.


Pro technické povahy ještě dlužno dodat, že bylo využito přirozené světlo, nebyla použita odrazová deska a ani žádný bleskový panel. Mimo převodu do BW nebyl použit ani žádný postprocesorový fígl. O retušování, či dokonce vylepšování make-upu už ani  nemluvě.

Hojní diváci se nakonec spokojeně a jak je v Albánii zvykem s úsměvem rozešli, aniž nás před tím bez úsměvu hnali, jako vyslance ze země ČEZu.

———

    @

středa 18. září 2013

delete ART III.




co zbude po tobě, či po mně, v panelovém domě...

nezbude nic o tobě, nezbude nic po mně...

nic po tobě, nic o mně...


nic o nás, nic po nás, nic pro vás, v  panelovém domě...

....kromě téhle fotky tobě ...v poškrábané chodbě ....




.

sobota 7. září 2013

VYvolení

Čeština je úžasná. Sedíce ve frontě na úřadě, čekajíc s formulářem na kulaté razítko v dlouhém zástupu skloněných hlav, občas vzhlédnu a oči bloudí po stěnách, chodbou, neslušně bleskovými novinami také čekajícího, i oknem na protější obrovskou reklamní plochu. Naučil jsem se mnohé z toho naprosto nevnímat, vnitřní ukázněností ignorovat a nevpouštět. Občas ale něco pod košili proklouzne, sjede po spáncích, není dost obrany, ještě není dost opásání.


I tentokrát se uhnízdilo, po té co proklouzlo. Nenápadně, ale během chvíle jsem ho viděl v několika podobách. Pár písmenek před, jinde nějaké to písmenko za. Někdy obojí. Čeština je tak kreativní. Navíc ji vyrostlo výživné podhoubí, trvale pučící, pěstované. Zkuste si to sami, co Vás napadne, co Vám to pak řekne, co připomene, jaké pocity to vyvolá, kontexty vzedme. VOLENÍ je ten kořen k doplnění. Čeština v Čechách je tak hravá...

sobota 31. srpna 2013

Wireless Ethernet Compatibility Aliance

Ten pocit, že se není jak a na co připojit děsí a bude děsit generace závislostí postižených dívek a chlapců od kolébky k odcházení. Budou se budit s myšlenou a studeným potem, zda jejich milovaná zařízení (vlastně oni samy) nezůstanou odříznuta od úžasného dění, bez kterého jsou jako ti opuštění psi opuštění. Nemožný svět bez připojení...nepřipojených...



...nechápu, jak jsem bez toho tabletu mohl tak dlouho žít...a klidně spát a v noci se nebudit a smát...jak jsem mohl být po ta léta tak nemožný...od kolébky daleko, blíže k odcházení...

neděle 25. srpna 2013

OBJECT TROUVÉ (nečíslováno)













Při neopatrném, či opakovaném přejetí prstem, na jinak hladké obrazovce Vašeho milovaném tabletu, může poškodit svým drsným povrchem pěstěné polštářky Vašich ukazováčků, čemuž se dá zamezit použitím tenkých, bílých rukaviček.

 Pak to ale už zase není až tak ONO. Ono totiž, když je té hladkosti příliš, vytrácí se smysl i zážitek...





.

pátek 9. srpna 2013

Netušení souvislostí

V době vzniku jsem tuhle fotografii pojmenoval "Tušení souvislostí", určitě v tom hrál roli i pan Souček, kterého jsem kdysi rád čítával a nechal se unášet nečekanými souvislostmi... 





Roky utekly a už ani netuším, kde jsem tenhle obraz vyfotografoval. Navíc mám pocit, že toho netuším mnohem víc, než jsem netušíval...


...netušení se moc pěkně sčítá a kvantifikuje, zvláště s přibývajícím věkem...







středa 7. srpna 2013

58 stupňů pod nulou

Výška asi 11300 metrů nad zemským povrchem. Teplota pro dnešek vysněných mínus 58 stupňů pod nulou. Krajina kdesi nad Alžírskem. Je to přesně ta doba a ta krajina, která k nám v posledních dvou týdnech vysílala teploty se znaménkem obráceným ve výši téměř výše uvedené.




Děkuji, že jste mě pustili k okénku. Nerad jsem děsil svým pokusem, před fotografováním ho otevřít.


čtvrtek 1. srpna 2013

Tabarka

Na poslední dekádu prvního prázdninového měsíce, jsem vyměnil břehy Labe za břehy Tabarky. Libozvučné to jméno omývané mořem a obsázeno zelení, praženou neúprosným sluncem. 

Tenhle můj blog zatím, po tu dobu, obsluhoval docela tiše autopilot. Co jsem k ránu dospával, v doslechu mořských vln, on vkládal den co den postupně celý, už vlastně letitý cyklus o tom městě na Labi. Chtěl jsem ho tu mít, pořád k němu mám nějaký vztah. Tedy k tomu cyklu. Mnohé postupně v člověku mizí, občas něco i zůstává. Tohle je ten druhý případ.

Teď tu sedím a snažím se nějak zorientovat. Podívat se i na jiné blogy, co by se tak dalo okomentovat a přitom si nedělat iluze, že jsem snad někomu i chyběl.

Prohrabuji co jsem si přivezl za obrázky. Žádná sláva to nebude a ani to co slávou nebude, nebude hned. Vlastně na blogu bez pravidel není ani na co naléhat, kam se rychle vejít do kalendáře.

Tedy zatím alespoň tři fotky, z té zvláštní směsi jménem Tabarka. 


...snad později i něco přidám...