Po staré noci, mladé ráno

...ironie po padesátce...

delete ART III.

co zbude po tobě, či po mně, v panelovém domě...

nezbude nic o tobě, nezbude nic po mně...

nic po tobě, nic o mně...

nic o nás, nic po nás, nic pro vás, v  panelovém domě...

....kromě téhle fotky tobě ...v poškrábané chodbě ....

.

Morytáty Jana Eskymo Welzla....ze Zábřehu na Moravě až do konce světa...

VYvolení

Čeština je úžasná. Sedíce ve frontě na úřadě, čekajíc s formulářem na kulaté razítko v dlouhém zástupu skloněných hlav, občas vzhlédnu a oči bloudí po stěnách, chodbou, neslušně bleskovými novinami také čekajícího, i oknem na protější obrovskou reklamní plochu. Naučil jsem se mnohé z toho naprosto nevnímat, vnitřní ukázněností ignorovat a nevpouštět. Občas ale něco pod košili proklouzne, sjede po spáncích, není dost obrany, ještě není dost opásání.

I tentokrát se uhnízdilo, po té co proklouzlo. Nenápadně, ale během chvíle jsem ho viděl v několika podobách. Pár písmenek před, jinde nějaké to písmenko za. Někdy obojí. Čeština je tak kreativní. Navíc ji vyrostlo výživné podhoubí, trvale pučící, pěstované. Zkuste si to sami, co Vás napadne, co Vám to pak řekne, co připomene, jaké pocity to vyvolá, kontexty vzedme. VOLENÍ je ten kořen k doplnění. Čeština v Čechách je tak hravá...

Není nad Japonské stolování