Minul jsem ten První Máj. Nebo on minul mě? Spíš jsme se
prostě nesešli a tak si nebudeme nic moc na sebe pamatovat.
Cestou ráno ke tchyni ještě doutnaly noční ohně upalovaných,
či ohně míru, to podle toho, která doba a vláda lidu zrovna je. Z rozpálených pneumatik
vyskakovaly uhlíky jejich kostí, či slavných zítřků, podle toho, která doba a vláda lidu zrovna je.
Minul jsem jak Milouše, tak Miloše. Oba, už v důchodu, prý byli úžasní a
sršeli vitalitou na všech TV kanálech. Těch po levici, po pravici i těch přímo
uprostřed.
Minul jsem rozkvetlé třešně. Už tam vlastně byl dost nával.
Minul jsem tam i Máchu, Karla, Hynka bezdomovce, co v povzdálí postával (sám)
a tiše se posmíval a smál,…těm vymahačům dluhů.
Minul jsem majáles, hluk už na předměstí. Jen pak
v noci moje fena Jarmila neměla opět ráda ten jeho ohňostroj, ty jeho petardy.
Cestou zpátky, ještě plný dojmů z kvetoucí zahrady a
poškrábaný od větví stromů, ve kterých jsem se v ten den ukrýval, neminul jsem tenhle CVAK. Asi opravdu ten můj První Máj…
